Svatý Florián ze dřeva vyřezán

Dostalo se mi další, již třetí příležitosti vyřezat sochu Svatého Floriána. Socha je určena pro dobrovolné hasiče z Palkovic, která bude zkrášlovat objekt hasičské zbrojnice. Bude umístěna venku a bylo tedy nutné s tím takto i počítat. Vybral jsem proto kvalitní jasanové dřevo a kvalitní lazurovací olej.

Jak už to tak u dřeva chodí, je potřeba dát dřevu dostatek prostoru. Tedy v případě, že nemáte ideální špalek, bez velkých prasklin, zahnilých míst nebo zarostlé kůry a jiných nečekaných překvapení, jako třeba zarostlý hřebík. Ten je vůbec pikantní záležitost. Když na něj narazíte, nejlépe vizuálně ještě před tím, než rozjedete pilu, tak paráda. Ale vše ostatní, co následuje po kontaktu řetězu motorvky s hřebíkem je špatně. Bohužel se to stává a dost to nas..e. A pokud z toho špalku necrčí voda, protože byl setnutý přede včírem.

Takový špelek, pokud máte ve vyřezávání nějakou frekvenci a děláte věci na zakázku, prostě nemáte. Proto je potřeba dát dřevu při vyřezávaní čas. Udělat hrubou řezbu a nechat tomu třeba i týden – záleží na okolní teplotě, co dřevo udělá. On se projeví, i když už ten špalek leží na sluníčku třeba rok. A když tomu špalku čas dáte, pak z toho máte vymazlenou dřevořezbu 🙂

Toulky za vínem – foto

Urval jsem se na pár dní od všeho kreslení a vyřezávání a vyjel na Jižní Moravu za dobrým vínem a trochu toho toulání na kole. Samozřejmě jsem nezapomněl přibrat foťák, bez kterého by to v této oblasti nebylo ono. Počasí bylo poněkud pekelnější – 34 °C, ale na kole a večerním ochlazení ve sklepích, se to dalo docela dobře přežít.

A kde jsem se to toulal? V Nechorech u Prušánek. Kdo máte rádi červená vína, tak tuto oblast doporučuji. Červená vína, jako jedno z mála míst u nás, tam opravdu umí.

Dřevěný státní znak – 57 cm

Zatím největší státní znak, který jsem vyřezal. A že jich už doposud bylo. Byl vyroben pro město Žirovnice a má na výšku 57 cm. Vyřezán je z hruškového dřeva. Jako povrchová úprava byl zvolen lazurovací olej OSMO, který i přesto, že je bezbarvý lehce dřevo ztmaví (sílu tmavosti určuje druh dřeva) a vytvoří sametový povrch. Nátěr má samozřejmě i ochrannou funkci proti škůdcům a dřevokazným houbám. Píšou v návodu – tak snad to tak je 🙂

Dřevořezba spících soviček

Pokud znáte Hukvaldskou oboru, která se rozprostírá kolem Hukvaldského hradu, dáte mi jistě za pravdu, že je tam nádherná příroda. Drtivá většina zná pravděpodobně jedinou cestu. Od hlavní brány po asfaltce, buďto na hrad nebo rovně kolem amfiteátru až k zadní bráně do Měrkovic. Já znám i jiná, malebnější a klidnější místa, kde je ovšem zákaz vstupu, takže se zde o nich nebudu moc rozepisovat.

Budu se držet té hlavní tepny. Tou jsem tak onehdy procházel a zastavil jsem se u dnes již torza stromu, který si ještě pamatuji jako lípu v plné síle. Nicméně dnes tam jen stojí dalo by se říct pahýl. A je fajn, že správci obory nechávají takto vysloužilé stromy svému dalšímu osudu. Třeba jako domovy pro hmyz či jiné tvory. To prostě do obory patří. Vzhledem k tomu, že tento kmen stojí u frekventované cesty, který když jdete ke hradu nemůžete minout a já jej už takto viděl 100x, tak mne až teprve nedávno při mém zastavení u něj napadlo, že mu něco chybí. A jak je krásně vykotlaný, tak mě hned na druhý nádech napadly sovy. A jelikož je to takový úkryt, tak budou spící.

Jak dopadly vyřezávané sovičky se můžete podívat níže na fotkách anebo si rovnou zajeďte projít oborou, kde je v létě příjemně a třeba na sovičky narazíte.

Nové státní a obecní znaky

Jsem rád, že je o vyřezávané znaky zájem. Že zástupci obcí volí tuto variantu, tedy vyřezávanou, jakožto originální dílo. Každý kousek je originál, na každém znaku najdete nepatrný rozdíl ve zpracování. Je to 100% ruční práce. Ačkoli by se zdálo, že je to monotónní práce, protože motiv je stále stejný, tak mne to i přesto baví. Vždy se těším na výsledek.

Když se už obce rozhodnou, pro tuto variantu vyřezávaného znaku, nechávají si z pravidla vyrobit současně i obecní znak. Je to dobré v tom, že jsou oba znaky vyrobeny z jednoho materiálu a ve stejném odstínu. Takže k sobě jednoduše patří.

Bylo to i v tomto případě, viz obrázky.