Socha v životní velikosti reálné osoby
Většinou se snažím zákazníkům vymluvit požadavek, že by chtěli vyřezat pro své rodiče vnoučata jako sochy a podobně. Přijde mi to takové možná trochu morbidní, tvořit si doma lapidárium. S kresbou na stěnu nemám problém, to je vlastně i podstata mého kreslení, ale u dřevořezby reálných osob, tomu jsem nějak nepřišel na chuť.
Výjimka potvrzující pravidlo
Nikdy neříkejte nikdy a tak se i stalo. Udělal jsem výjimku. Byl jsem investory přesvědčován a přesvědčen, že obdarovaný sochou a tedy i ten, kdo měl být ztvárněn, neboli vysochán dárek určitě ocení. Ono to není jen o tom, že budete mít na zahradě sebe sama, v tom lepším případě, když se dílo podaří. A tady je právě to úskalí. Nevím, jakou máte kdo představu o sochařině, co vše tomu předchází, aby byla hlava opravdu alespoň trochu podobné realitě. Tělo pomíjím. Dostal jsem pár fotek, na kterých téměř na všech vypadal dotyčný zcela jinak a teď tvoř. No vařil jsem z vody, jak jinak, ale požadavek byl, abych zachytil jeho výraz, který je pro danou osobu zcela výstižný a toho jsem se držel. Ve výsledku si je pravděpodobně dotyčný podobný jen z předu, tedy ánfas, já jsem jej na živo neviděl, ale co se dá dělat.
Materiál
Socha měla být v životní velikosti, měl jsem krásný jasanový dvoumetrový špalek, který jsem použil. Jasan má úžasnou kresbu, a když je dobře prorostlý větvemi, pak ani moc nepopraská.
Ještě možná trochu ke kompozici. Ztvárněná osoba má ráda víno a chození po horách. Kompozičně byl tedy zasazen na skálu, ve sportovním a s vínem v ruce, koukajíce se zasněně a spojeně do dáli. Což si myslím se zdařilo.
Co je možná důležité zmínit, na práci jsem měl 7 dní a takový kvalt při tvoření nemám rád 🙁
Však posuďte
