Dřevořezba – vyřezávaná knihobudka

Vyřezávaná knihobudka v hukvaldské oboře

Vyřezávaná knihobudka
Vyřezávaná knihobudka

Když jste na procházce v hukvaldské oboře a jste již znaveni po celém dni lítáni po hradu nabo jeho okolí, tedy v oboře, kde je opravdu krásně, zavítejte do restaurace Na Procházce, která je součástí obory, dejte si tam dobrou kávu nebo jiný nápoj a něco k jídlu. K tomu všemu si pak můžete sáhnout do knihobudky a zapůjčit knihu, kterou tam zanechali sami návštěvníci nebo zaměstnanci hukvaldské knihovny a můžete tak strávit příjemné chvilky v skrytu lipové aleje. Tam se vám zastaví čas, to mi věřte.

Já tam pár dní vyřezával zmíněnou knihobudku a docela jsem si to užíval. Jak to dopadlo, můžete vidět na fotkách a videu níže.

Jelikož jsem tvořil za normálního provozu obory, kde lidé korzují sem a tam,  spoustě lidem to nedalo, aby se nezeptali – co to bude? Když máte před sebou surový kus špalku, mnohdy ještě sami nevíte, co to bude. Že to má být knihobudka, to bylo jasné od počátku, ale jak bude ve finále vypadat, to nevíte nikdy. Lidem ale postačilo zjištění, co to bude, ne jaké to bude. Začal jsem samozřejmě otvorem pro knihy, který byl z celé řezby nejnáročnější a to už lidem začalo vrtat hlavou, co to bude. Slyšel jsem za zády názory – “to bude uďák, to je jasné”, prostě čech myslí jen na to “žrádlo”. Nebo – “to bude budka pro nějakého svatého?”. Padl tam i včelí úl, tedy klát, ale nedovedu si představit, jak sedíte u restaurace a kolem hlavy vám bzučí hejna včel. Že to bude knihovna, uhádlo jen pár lidí, ale to nebylo dílo zdaleka dokončeno. Dnes už to snad zřejmé je 🙂

 

 

Na čem teď pracuji?

Byla ta výzva

Byl jsem požádán, abych na místě, kde lišky dávají dobrou noc, ale hlavně, kde se narodil jeden z našich slavných skladatelů Leoš Janáček, a kde se snoubí historie s kulturním životem, zde abych jednoduše zanechal i já stopu v podobě dřevořezby. Ano, je to na Hukvaldech a konkrétně v hukvaldské oborě. Je to krásná renesanční práce v přírodě, já si to užívám a věřím, že si to užijí i budoucí návštěvníci obory, až bude vývtor hotový. Bude to vyřezávaná “knihobudka”.

dřevořezba hukvaldy obora
dřevořezba hukvaldy obora

 

Další vyřezávaný korpus pro včelí úl

Dřevořezba nemusí být vždy hned umění

dřevořezba včelí úl
dřevořezba včelí úl

I včelky mohou mít krásný domov, ačkoli je jim to nejspíše jedno, tedy minimálně, jak vypadá jejich domov – úl z venčí, důležité je, co je uvnitř. Nicméně lidskému oku přeci jen lahodí více pohled na umně vyřezávaný úl, než na navzhlednou bednu, a když je jich více na sobě, tak už to poněkud evokuje panelák. Dnes takových bednových úlů kolem sebe vidíte nepočítaně a už se nad tím ani nepozastavíte, snad jen v případě, kdy vám začne hejno včel lítat až příliš blízko před očima.

Jak ale úl začne vypadat trochu jinak a třeba je opravdu hezky vyřezán, už to naše oko zaujme a třeba se u takového úlu i zastavíme. A to je právě účel, možná tak začneme i více včely vnímat, a když se nad tím zamyslíme hlouběji dojde nám, jak jsou ty včelky užitečné a potřebné v koloběhu lidského bytí a přírody vůbec.

Opět jsem tedy dlabal do dutého lipového kmene a připravoval korpus pro budoucí včelí úl.

Je to takový skřítek, který se raduje z toho, jak včelka opyluje květ slunečnice.

 

 

Dřevořezba sochy sv. Floriána

Jste sbor dobrovolných hasičů nebo profesionálů?

dřevořezba sv. Florián
dřevořezba sv. Florián

Asi není třeba příliš vysvětlovat, že patronem všech hasičů je sv. Florián. Proč tomu tak je a kdo to vůbec byl sv. Florián si můžete najít třeba na Wikipedii, to není podstatou tohoto článku. Podstatou je, že jsem měl příležitost, nebo možná lépe řečeno, byla do mne vložena důvěra vyřezat sochu sv. Floriána. Když za mnou hasiči přišli a zeptali se mě, zda to zvládnu, vypadlo ze mě to známé “No jistěeeee” z filmu Tankový prapor – prostě sebejistota. Ale když bylo dohodnuto a já přistoupil k tomu kulatému, metr vysokému špalku, po kterém se z pod kůry proháněli brouci, padla na mne lehká nejistota, zda to fakt zvládnu. To není sova, výr nebo orel, kde je poněkud jedno, zda má zobák trochu doprava, jedno křídlo delší než druhé, to už je postava, která musí nějak anatomicky vypadat, která drží prapor a druhou rukou lije na plápolající barák vodu. To už je sochařina. No, zda to dopadlo a jak, posuďte sami.

Dřevo je jasan, výška 90 cm a obvod 40 cm. Povrch byl mořen, kartáčován a napuštěn olejovým napouštědlem.

Socha bude vysvěcena a umístěna na hasičské zbrojnici SDH Pstruží.

Nyní snad můžu konstatovat, že zkušenost s vyřezáním figury, tedy sochy mám a konkrétně se sochou sv. Floriána. Pokud by tedy četl tento článek nějaký hasič a jeho sbor by měl zájem, určitě se na mne můžete obrátit – kontakt.

 

Dřevořezba do starého kmene jabloně

Máte na zahradě starý strom, využijte jej

Dřevořezba do staré jabloně - sovičky
Dřevořezba do staré jabloně – sovičky

Pokud máte na zahradě starý strom, není nutné jej celý zkácet a dřevo použít jako palivo. Životnost takového stromu se dá ještě prodloužit. Byť už ne v podobě stromu, ale vhodné dekorace, která potěší stejně, jako když byl strom plný života. Lze jej opět oživit dřevořezbou, podobně jako v tomto případě, kdy majitelé starou jabloň ořezali a nechali jen kmen se základními větvemi – což udělali dobře.

Pozvali si mě a nechali zcela na mě, co z kmene ztvárním. Samozřejmě počáteční myšlenku nebo téma jsem jim sdělil, neviděli v tom však nic z toho, o čem jsem vykládal, že tam bude. To jsem zatím viděl jen já, jinak bych ani žádného výsledku nemohl dosáhnout.

Když jsem se podíval na kmen nebo torzo stromu, dispozičně bylo hned od začátku dané, co a jak bude.

Když je to na zahradě, v přírodě u lesa, ideální jsou zvířecí motivy a v tomto případě to byly sovy. Jak jinak.

Jak to dopadlo, můžete vidět níže – Dřevořezba soviček do starého kmene jabloně.