Ještě na sklonku roku v předvánočním čase jsem vytesal na základě objednávky, vlastně jako vánoční dárek medvěda. Byl to takový větší dárek, ale prý hrozně potěšil a to těší i mne.
Více fotek a něco málo psaného o této řezbě medvěda najdete na mém webu věnovaném řezbě.
Je to j
iž asi 3 roky, co jsem pořídil své partnerce houpací síť, respektive hamak. Nevím, zda se domnívám správně jaký je v tom rozdíl, ale dle mého soudu je síť prostě síť a hamak je z látky. Necítíte se tedy jako nákup, který nosívaly v síťovkách naše maminky v dobách minulých, ale ležíte pohodlně obaleni příjemnou látkou, která bývá asi nejčastěji bavlněná. Koupí tohoto dárku však nastala otázka, kam s ní, respektive, kde ji zavěsit, aby plnila účel, ke kterému je určena a hlavně, ke kterému byla pořízena. Byly nějaké pokusy, strom a trám terasy, ale umístění nebylo praktické. Síť neboli hamak skončila ve stodole, což mi bylo líto. Díval jsem se na internetu po různých stojanech a musím říct, že jsem byl docela znechucený, ať již cenou nebo provedením, nic mě prostě nenadchlo. Nezbylo nic jiného než se pustit do vlastní tvorby. Nechtěl jsem nic složitého a nic, co by bylo na věky přikováno k zemi. Materiál byl od počátku jasný, že to bude dřevo a zvítězil modřín, který vydrží déle, než smrk a extrémně výrobu neprodraží. Dnes už je to třetí kousek, co jsem vyrobil a zkrášluje něčí zahradu. Vychytaly se tedy již i nějaké výrobní mušky – konstrukční mi zatím nejsou známy, ale partnerka relaxuje již druhým rokem a je zcela spojená.
Třetí stojan, který jsem vyrobil, byl už na zakázku a dodán v demontu. Těší mne, že se stojan líbí a hlavně, že plní účel, ke kterému byl vytvořen.
Objednat nebo dohodnout podmínky můžete zde.
Pokud máte dům nebo chalupu, ale klidně i chatu, prostě nějaký objekt, ke kterému máte vztah, který vám poskytuje zázemí, v podobě klidu a pohody, možná by se vám hodila vyřezávaná cedule podobná té, kterou si u mne nechala vyrobit Věra Fina. I domu je potřeba něco vracet za to, že vám dává střechu nad hlavou a Věra to mimo jiné řešila vyřezávanou cedulí s nápisem “V Nebi”. Tak říkají s manželem místu, kde je umístěný jejich dům. No není to dobrý nápad?
Tato cedulička je vyřezaná z dubového dřeva. Tentokrát jsem odložil motorové pily, frézy a všechna ta bzučící a chrastící náčiní, ze kterých odlétávají kousky pilin do všech směrů a pěkně pomalu, klasickou řezbařinou jsem dlátky kousek po kousku odštipával ty jednotlivé kousky voňavého dřeva až do chvíle, kdy se mi pod rukama zrodilo to, co už mělo nějaký tvar, který už nebylo třeba dále zdokonalovat. Bylo na světě to, co se od Věrky očekávalo…
Asi všichni, jejichž živobytí je založeno na zákaznících mi dáte za pravdu, že není nad to, když se vám zákazníci vracejí. Mám takové, jsem za to nesmírně vděčný a rád, ale v tomto případě to má ještě něco navíc.
Před časem, je to nějaký rok zpět mi přistála poptávka na kresbu dvou mladých hochů – sourozenců. Níže ja ona vysledná kresba.
Portrét jsem kreslil z počátku roku 2016, není to tedy zase až tak dávno. Fotka je tedy poněkud starší a zákazník nebo spíše zákaznice, chtěla mít kluky nakreslené na památku. Jasně, určitěš lepší než fotka, co říkáte?
Uběhl nějaký ten čas a od té samé paní zákaznice mi přiletěla opět poptávka, opět na ty samé kluky, ale už odrostlejší. No, proč ne 🙂 Kluci jsou navíc pro dobrou věc a nechali se vyfotit kompozičně obdobně, jako na předešlé předloze.
No není to úžasné? Nejen, že se tedy paní ke mě vrací jako zákazník, ale vlastně se tu podílím na mapování jejich vývoje.
Na kesbách není možná vidět jen nebo ten vývoj kluků určitě, ale i můj posun v technice. Krásné srovnání.
A moc díky za tuto příležitost.
Vánoce jsou již ty tam a doufám, že ti co si u mne objednali kresbu jako dárek pod stromeček byli spokojeni. Tedy hlavně ti, co jej pak s nadšením rozbalovali.
Jako třeba tahle rodinka s mimčem…
…nebo tyto dvě dívky…
|
|
|
Nebyla nouze ani o kresby s chlupatými mazlíky
|
|
|
|
|
|
|
Nebo jen kámoši, nebo kámoš a jeho holky
|
|
|
…a mnoho dalšího a na to můžete mrknout na mém webu čistě s kresbami – Kresby.
