Neměl jsem za poslední měsíce příliš prostoru se zde věnovat individuálně každému dílu, které vzešlo z mé řezbářské dílny. Jednak se spousta věcí až nadmíru stále točí kolem covidu. Vše se tak nějak díky němu ohýbá, někdy až zbytečně, ale každopádně nás to všechny ovlivňuje. Prostě jsem nějak neměl chuť se do velkého psaní pouštět. Na druhou stranu je to už téměř půl roku, co jsem zde něčím přispěl. A to je již dlouhá doba.
Asi již nedoženu tu půlroční ztrátu, ta je již fuč a snad i dobře tomu tak. Vezmu to tedy sumárně z globálu, co se to v mé dílně vlastně událo.
Vyřezal jsem pár kusů různých zvířecích hlav. Ať již to byla hlava lva, vlčí, ta byla dokonce 2x nebo psa. Všechny byly vyřezány pěkně v životní velikosti a věřím, že byly věrně zachycené dle svých živých předloh. Ne, že by mi doma pózoval lev. Internet musel stačit.
Rovněž vyřezávaných včelích úlů se pár sešlo. Takovým úlům se říká klát, když jsou vyrobeny z kmene stromu, ideálně dutého, a když je po obvodu kmene nebo jen z přední části vyřezán nějaký motiv. Nejčastějším motivem, který jsem na klát řezal byl svatý Ambrož patron včelařů. Ale byly to i libovolné motivy, které si zákazník sám přál.
Také dravci byli v kurzu. Jeden výr velký, sedící na kmeni stromu a jedna sova, posazená na totem. Totem by vyřezán s rodinnými motivy, které mají pro rodinu, která si u mne totem objednala svůj význam.
I na vyřezávanou lavičku nebo židli s vyřezávaným opěradlem došlo. Lavička byla určena pro odcházejícího člena pořádkové jednotky do důchodu. Je zde vyřezáno logo jednotky do špalku s imitací skály. A samozřejmě nesmí chybět otvor na umístění plechovky s pivem. Židle je s vyřezávaným opěradlem, na kterém je řezbou zachycen portrét dle fotografie.
Vyřezávané deskové obrazy, cedule s nápisy také byly. Deskový obraz s vyřezávaným portrétem dle fotky k životnímu jubileu. Dvě deskové řezby s nápisem a jedna navíc s motivem vinného hroznu.
Před závěrem bych ještě zmínil vyřezávaný stojánek na kudlu. Ten byl rovněž určen pro člena pořádkové jednotky. Jsou to chlapi, mají rádi kudly, ale nemají je kde vystavit. Proto jsem vytvořil dřevěný stojan.
A na závěr asi z řezbářského řemesla ty největší majstrštyky a tím jsou sochy. Vyřezávaná socha je obor sám o sobě. Ne každý řezbář si na ně troufne. Nemyslím malé postavičky, ale opravdové sochy v životních velikostech. To je už záležitost, která není placatá, ale má objem a musíte kolem toho při vyřezávaní chodit, odstupovat a pomalu ukrajovat, než docílíte toho kýženého výsledku, aby z toho nebyl neforemný paskvil. Zda se to povedlo, posuďte sami. Prvním kouskem byl vodník, sedící na vrbě a kolem jsou věci z vodního a vodnického světa. Další sochou je Svatý Florián patrona hasičů. Ta tedy nebyla v životní velikosti, ale i tak měla socha 140 cm, což není žádný prcek. A v poslední řadě, můj první Betlém v životní velikosti a s 5ti figurami.
Tak nebylo toho za půl roku málo, co? A líbilo? Pokud ano, mnohem více z mé řezbářské práce můžete vidět na mám webu s řezbařinou – ZDE.
