Pokud máte vinný sklípek

Vyřezávaná cedule pro sklípek

Dřevořezba nemusí být jen obraz na stěnu, socha, kterou si někde umístíte, prostě cokoli, co se tváří jako vyřezávané umělecké dílo. Dřevořezba může být i zdánlivě prostá, ale zároveň funkční záležitost.
Jako v tomto případě, kdy jsem vytvořil na základě poptávky ceduli pro vinný sklípek, který má jméno. Možná to má tak každý vinný klípek, to ani nevím, ačkoli na jih Moravy často jezdím. Ale pro orientaci, v jakém že to sklípku jsem strávil třeba minulý večer, to zase nemusí být tak od věci.
Tento sklípek jméno má a to velice hezké, takže vydlabat jej do dubové desky byla radost 🙂

Deskový obraz v podobě reálného stromu

Strom života

Jak jsem ze stromu vyřezal strom

Někdy přiletí zakázka vyřezat sošku vysokou pouhých 13 cm a někdy je to deskový obraz o úctyhodných rozměrech 2 x 3 m. To je už plocha. Byla to výzva, které jsem se rád ujal.

Motivem řezby byl strom. Ne však strom vyřezaný jako reliéf do desky, ale opravdový strom. V mém pojetí však už trochu do prostoru a hloubky. Nemám rád placaté 2D věci. Když už to měl být takový rozměr do plochy, proč také ne do hloubky. Ta nebyla nijak závratná, pouhých 10 cm. Ale když to hezky ztvárníte, pak se vyřezávaný motiv, v tomto případě kmen stromu s větvemi hezky nafoukne a začíná to vypadat dost reálně.

Asi vás stejně jako mě napadne, no nejdříve stromy pokácíme, nařežeme, pak je slepíme do hromady, abychom z nich zase udělali strom. Lidská marnivost. Jenže i stromy mají svou pomíjivost, a tak jsme jim dali další příležitost.
V množném čísle píšu záměrně, protože autorský nápad vyšel od zákazníka, respektive zákaznice, se kterou jak se říká, jsme se dohodli na první dobrou. Naše myšlení se spojilo a ačkoli vše proběhlo čistě přes WhatsApp, výsledek byl uspokojivý na obou stranách.

Nešlo tentokrát jen o vytvoření díla v podobě dřevořezby, ale i o instalaci na místě. Musel jsem tedy vzhledem k velikosti řezby strom udělat na tři díly a připravit spoje, abych na místě mohl jednoduše lepit.
Zavěšení proběhlo lehce dramaticky, protože zvedat cca 100 kg do výšky, jako když věšíte obraz, který ovšem nemáte pořádně za co chytit – větve byly vysoko 🙂 a ještě se trefit na kotvy, no bylo to dobrodružství. Jako když foukal silný vítr 🙂

Dílo nyní zkrášlí stoletý domeček v krásném prostředí vesničky Senorady. Se zákaznicí jsme zvolili i dobrý odstín, který do interiéru, jakožto celý strom krásně zapadl.

Jsem rád, že se vše povedlo. A jak vlastně, se můžete podívat na fotkách.

Toulky s foťákem

Mnoho času na focení nemám, ale hecnul jsem se a nedávno konečně vyrazil. Jelikož působím v rázovitém kraji beskydském, vyrazil jsem jak jinak, do beskydských kopců.
Plán byl pokořit Malou Stolovou, ale protáhli jsme to na Sedlo Kněhyně. Já, partnerka a labrador Bazi. Jelikož má Bazi již 9 let, je potřeba mu túry poněkud uzpůsobovat. Což ale zcela nevyšlo. Trasa na Malou Stolovou z Pod Stolové je kamenitý krpál, pro otrlé horolezce, takže jediná má koncentrace byla, abych cestou nevypustil duši. Natož tak myslet na to, kde, co vyfotit. Přežili jsme to! Bazi cestou zpět posedával, jako jestli toto fakt myslíme vážně.

Další část fotek je zachycena z naší zahrádky, kde se nám urodilo pole sluněčnic. Podotýkám, že ne našim zapříčiněním, nýbrž zapříčiněním ptactva, který takto semínka slunečnic vyselo. Děkujeme!

Socha J. A. Komenského

Ne vždy je dobré mít hlavu otevřenou. Jan Amos Komenský ji jistě ve své době otevřenou měl. On ji má, vlastně měl i v dnešní době. A to nebylo dobře.

Přesně před rokem, tj. v srpnu 2018 jsem dokončoval sochu – dřevořezbu J. A. Komenského pro základní školu v Kozlovicích, okr. Frýdek – Místek. Dřevo to bylo poměrně svěží, takže se dalo předpokládat, že ještě bude nějak pracovat. Jak, to lze těžko předvídat a je potřeba tomu nechat čas. A čas ukázal.

Jak začalo dřevo vysychat, začaly se objevovat i různé praskliny, nijak však dramatické, až na jednu. Janovi praskla hlava. No není divu, stál před základní školou a věřím, že za školní rok musí prasknout hlava ne jednomu vyučujícímu. Tentokrát to odnesl přímo Komenský.

Nezbylo tedy než sochu trochu zrestaurovat. Hlavně tedy vyplnit a vylepit prasklinu, vyčistit celou sochu a finálně natřít.

Nyní je dřevořezba opět v kondici.